Podle studie z roku 2019, která analyzovala stovky firem, bylo zjištěno, že zaměstnanci se dělí do tří kategorií. Z pohledu pracovních cílů:
Název studie: Analyze the impact of quality management tools on sustainable development (Bastas & Liyanage, 2018;Goyal et al., 2019;Gupta, Rajesh K. Singh, & Suri, 2018;Gupta, Rajesh Kumar Singh, & Suri 2018;Leiber 2018;Siva et al. 2018)
Stejná studie také poukázala na fakt, že 0% zaměstnanců dostává zpětnou vazbu na tyto cíle každý týden, 10% jednou za měsíc, 50% jednou za čtvrtletí, 30% jednou za rok a zbylých 10% nikdy.
Ok, ale co z toho plyne pro nás? To je rozdíl mezi firmami, které zajímá jen krátkodobý úspěch a firmou, která míří k udržitelnosti procesu a udržitelnosti zaměstnanců.
Jedna (nikoliv jediná) metoda, jak nastavit cíle, je SMART. Metoda SMART jednak vychází z anglického slova chytrý, ale také každé písmeno skrývá návod:
Pro každý bod mám pár poznámek a vysvětlení. Cíle musí být:
Specifické
Zdá se to být jasné, každý úkol má být konkrétní a jasně definovaný. Základní otázky podle kterých poznáme jasnou definici jsou: Jak? Jaký smysl? Jaké zásady? Jaký má být výstup?
Zásady potom máme jednoduché, pochopitelné a vizualizační. Příklad vizualizačních: fotka, video, myšlenková mapa, graf…
Měřitelné
O měřitelnosti jsem se již zmínil v článku KPI po druhé. Měřit musíme parametry, tedy musíme znát co chceme měřit, jak často a jaké jsou intervaly.
Naměřené parametry musíme být schopni vizualizovat.
Měření procesu a jeho otázky: Kdo bude měřit? Jakými nástroji? Kdo bude vyhodnocovat? Jak bude vyhodnocovat? Možnost automatizace měření, sbírání dat.
Dosažitelné
Je v mém věku dosažitelné zaběhnout 100m pod 10sec? Krásný případ jak cíl není smart. Dosažitelnost lze opět měřit parametry a to jsou: inovace, znalost, velikost, cena, kroky a souvislosti apod.
Pod dosažitelnost patří lidé. Ve smyslu: Kdo bude podporovat? Koho kontaktovat? Kdo je potencionální sabotér? apod.
Další otázka ihned vyvstane: jaký je benefit pro řešitele?
Reálné, smysluplné
Je nasnadě vyjasnit reálné a smysluplné pro koho? Pro: pracovní prostředí, životní prostředí, firemní kulturu, pravomoc moji, pravomoc někoho jiného, proces, technologii nebo pro finance.
Časově ohraničené
Čas v tomto pohledu není relativní, ale přesně definovaný. Definice začátku, konce a urgentnosti. Definice pro koho je čas důležitý: pro zákazníka, pro firmu, pro mě?
Zde se velmi často naráží na zdroje. A to lidské, materiální, strojní apod.
Varianty procesu mohou být optimistické, realistické nebo pesimistické. Záleží na úkolu, zde by měl manažer přispět svými zkušenostmi a nastavit takový časový rámec, který motivuje a přitom přináší cíl pro zadavatele.
Pod úkoly, či milníky. Definice datumů jednotlivých částí a kontrola průběžných výsledků.
Limity mohou být od málo kritických až po neodkladné.
Četnost měření a četnost zpětné vazby, viz nahoře. Zde záleží na komplexnosti úkolu.
Na samý konec musím ovšem napsat jeden důležitý fakt. Metoda SMART je nedostatečná a proto byla nahrazena, či rozšířena na metodu SMARTEEST (dvě e nejsou překlep).
