Vytváření technické dokumentace je klíčovým procesem při výrobě průmyslových výrobků. Výrobní výkres je jedním z nejdůležitějších prvků této dokumentace a musí být v souladu s normami jako ČSN EN ISO 10209 (013101) a dalšími, které navazují. Tento článek se ovšem nezaměřuje na technické kreslení, ale na důležitost doplnění informací o měřeních Cpk a Ppk. Tyto informace jsou neméně důležité pro zajištění kvality výrobků a správného fungování výrobních procesů. V dalších částech článku se podrobněji zaměříme na to, co by měla tato doplňková informace obsahovat a jak ji správně prezentovat na výkresech.
Klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) jsou často spojovány s měřením produktivity, účinnosti a efektivnosti pracovníků viz článek zde. Nicméně, KPI mohou být aplikovány na mnoho dalších oblastí, jako je měření kvality a její návaznosti na Six Sigma. V technických výrobních výkresech se toto nazývá CTQ – Critical To Quality. Například, pokud se zaměříme na Six Sigma, tak se jedná o metodu řízení procesů, která využívá statistické metody pro minimalizaci chyb a snížení variability výrobních procesů.
Pro dosažení úspěšné implementace Six Sigma je důležité měřit klíčové procesní výstupy, tedy ony kritické parametry kvality (CTQ – Critical to Quality), které jsou těsně spojeny s klíčovými kótami na výkrese. Tyto CTQ jsou zároveň spojeny s požadavky zákazníků, kteří vyžadují určitou kvalitu výrobků.
Pomocí statistických nástrojů Six Sigma je možné měřit a analyzovat vztah mezi klíčovými kótami a kritickými parametry kvality, a tím identifikovat oblasti, které vyžadují zlepšení. Six Sigma umožňuje definovat, měřit, analyzovat, zlepšovat a kontrolovat procesy výroby, tak aby výstupy byly co nejblíže požadované kvalitě. Implementace Six Sigma na základě klíčových kót na výkrese umožňuje dosáhnout vysoké úrovně kvality výrobků, minimalizovat náklady na opravy a výrobu nekvalitních dílů a zlepšit spokojenost zákazníků.
Příklad
Jeden konkrétní příklad měření CTQ může být například pro výrobu součásti s klíčovou kótou určující vzdálenost mezi otvory. CTQ v tomto případě může být definováno jako přesnost této vzdálenosti s ohledem na požadovanou tolerance. Pro měření Six Sigma je potřeba nejprve získat data z výrobního procesu, například pomocí metody statistického vzorkování. Poté se data analyzují a zpracují pomocí statistických metod, jako jsou například histogramy, regresní analýzy a kontrolní grafy, aby se určilo, jak moc se proces výroby odchyluje od požadovaného CTQ.
Z výsledků statistické analýzy se určuje sigma úroveň procesu, která vyjadřuje, jaký podíl výstupů procesu spadá do požadované tolerance. Sigma úroveň se může pohybovat od 1 (velmi nízká kvalita) až po 6 (velmi vysoká kvalita, distribuce 99,73%). Cílem Six Sigma je evidentně dosáhnout minimálně sigma úrovně 6, což znamená, že proces je schopen vyrábět pouze 3,4 chyb na milion výstupů, což je velmi vysoká úroveň kvality.
Jednotka DMPO = Defects Per Million Opportunities = počet chyb na 1 milion výstupů. V našem příkladu 3,4 DMPO.
Pokud úroveň sigma nedosahuje požadované hodnoty, Six Sigma umožňuje identifikovat příčiny problémů a provést zlepšení procesu, aby bylo dosaženo požadované kvality výstupů.
Tento článek, ale není o SixSigma
Jen tímto příkladem je ukázáno, jak důležitá je identifikace konkrétních kót na výkrese. Některé jsou důležité pro správnou funkci a některé slouží jen jako doplňkové. Z těch důležitých je pak zapotřebí identifikovat kritické (CTQ) a na nich demonstrovat procesní a výrobní způsobilost.
V žádném případě se nejedná o ledabylé označení fixou. Technické výkresy a výrobní dokumentace je řízena změnovým řízením a je oficiálním dokumentem firmy.
Tedy každá výrobní firma by měla mít zavedené procesy, které umožňují správnou identifikaci kót a procesní a výrobní způsobilost s cílem minimalizovat vady a zvýšit spokojenost zákazníka.
Jak identifikovat?
Metod se nabízí hned několik. Jedna z nich může být: u každé CTQ kóty mít doplňující symbol např.: ⨀O⨁⨂⨻ či obdobné. Ideálně s jejím pořadovým číslem uvnitř. Toto číslo musí být na každém výkresu unikátní. Takto označené kóty reprezentují Cpk vyšší než 1,67 tedy excelentně způsobilý proces. Dále pak identifikovat i ostatní kóty, opět symbolem, tentokrát odlišným od CTQ. Ten bude reprezentovat nižší Cpk, v tomto případě je dostačující Cpk typicky 1,33.
Z výše uvedeného vyplívá, že informační kóty se nikterak neoznačují.
Proč mít pořadové číslo u každého symbolu, resp. v něm? Pro čitelnější zápis, pro svázání reportu měření. Pro návaznosti jako DFMEA report. Místo zdlouhavého popisování kde se kóta nachází, nebo jejího kvadrantu, lze použít tuto identifikaci.
Závěrem, výrobní dokumentace a správné označení kót jsou nezbytné pro zajištění procesní a výrobní způsobilosti produktu. Identifikace kritických kót a použití symbolů pro jejich označení pomáhá zlepšit procesní a výrobní způsobilost a umožňuje měřit six sigma. Správné označení kót také pomáhá s řízením změn a zajišťuje, aby výroba produktu byla v souladu se specifikacemi a normami. Z tohoto důvodu by měla být identifikace kót věnována patřičná pozornost a měla by být prováděna s pečlivostí a precizností.
Pod čarou. Je až smutné kolik velkých, renomovaných českých strojírenských firem toto vůbec nemá zavedeno. Žádné, doslova žádné měření, žádná identifikace. Stejně tak žádné DFMEA, byť jejich vlastní interní procesy toto nařizují. Je nejvyšší čas přestat se obviňovat navzájem a začít statisticky vyhodnocovat výrobu, montáž, zkušebnu. Aneb řídím jen to co měřím.
